|
|
Badatelské dovednosti žáků na 2. stupni základní školy
Nejedlý, Adam
Vědecké myšlení je podstatnou dovedností pro plnohodnotné uplatnění ve společnosti spojené se zodpovědným rozhodováním člověka. K jeho komplexnosti přispívá i rozvoj badatelských dovedností a znalostí. Pro možnost jejich systematického rozvíjení je potřeba mapovat současný stav u žáků na základních školách. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou badatelské dovednosti těchto žáků v oblasti správně formulovat výzkumnou otázku na základě charakterizovaného problému a po řešení formulovat odpověď na stanovenou výzkumnou otázku. K tomuto účelu byly využity čtyři badatelsky orientované úlohy, které řešilo 58 žáků ze sedmého ročníku základní školy. Bylo zjištěno, že více než polovina žáků není schopna správně formulovat výzkumnou otázku a více než jedna třetina žáků nedokáže formulovat správně odpověď na stanovenou výzkumnou otázku.
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti žáků ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy
Vávrová, Gabriela ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Čtenářská gramotnost je nepostradatelnou gramotností pro každého jedince na jeho cestě vzděláváním a jeho budoucím plnohodnotném uplatnění v běžném životě. Každý stát má za cíl zvýšit úroveň dosaženého vzdělání v dané zemi. Rozvíjení čtenářských dovedností u žáků může napomoci k dosažení jejich lepších výsledků ve vzdělávání mimo jiné i v přírodovědném vzdělávání. Pro možnost rozvíjení čtenářských dovedností je potřeba mapovat jejich současný stav na základních školách. Cílem této práce bylo zmapovat čtenářské dovednosti u žáků ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy. Za tímto záměrem byl vytvořen soubor šesti pracovních listů obsahující třívrstvé úlohy, které řešilo 110 žáků na 2. stupni základní školy. Při tvorbě třívrstvých úloh se autor opíral o teoretická východiska této práce, která obsahují problematiku přírodovědné gramotnosti i čtenářské gramotnosti včetně výsledků českých žáků v testování daných gramotností, český kurikulární systém a typologii učebních úloh. Z vyhodnocení pracovních listů bylo zjištěno, že žáci odpověděli na všechny otázky ze souboru pracovních listů s průměrnou 57 % úspěšností. Dle pohlaví byl rozdíl úspěšnosti statisticky bezvýznamný.
|
|
|
Včela medonosná - didaktický model pro environmentální výchovu v předškolním vzdělávání
KOŠNEROVÁ, Eva
Předkládaná bakalářská práce je zaměřená na přírodovědné vzdělávání dětí předškolního věku s cílem aplikace vzdělávacích aktivit. V úvodní části práce jsou vymezena východiska environmentální výchovy, badatelsky orientované výuky a přírodovědné gramotnosti. Je zde akcentována důležitost pobytu dětí předškolního věku ve venkovním prostředí. Hlavním úkolem této práce je předložení námětů na edukační aktivity pro předškolní vzdělávání, které jsou zaměřeny na včelu medonosnou. Každá provedená aktivita obsahuje podrobný popis činnosti, vlastní realizaci a reflexi.
|
|
|
Znalosti o neživé přírodě u žáků základních škol
ZVOLÁNKOVÁ, Romana
Diplomová práce se zabývá znalostmi žáků základních škol v oblasti neživé přírody. Ověření znalostí o neživé přírodě proběhlo prostřednictvím didaktického testu. Ten byl vytvořen na základě literárního přehledu, kde je mimo jiné popsána přírodovědná gramotnost, postavení neživé přírody v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a tvorba didaktického testu. Testování se zúčastnilo 1043 žáků z 12 krajů České republiky. K dispozici je také rozhovor s učitelem základní školy o problematických tématech při výuce neživé přírody. Tato práce byla podpořena projektem Grantové agentury Jihočeské univerzity (GA JU) č. 123/2019/S.
|
|
|
Úspěšnost studentů střední školy při řešení úloh z Biologické olympiády
NOVÁK, Matěj
Předkládaná diplomová práce se zabývá zanalyzováním úspěšnosti studentů středních škol při řešení úloh z Biologické olympiády a její následnou komparací s účastníky krajského kola. Dalším účelem práce je zanalyzování postojů studentů k biologii jako k vyučovacímu předmětu a zhodnocení, zda a za jakých podmínek by mohly být úlohy z Biologické olympiády zařazeny do výuky. V úvodu diplomové práce je přehled poznatků, který se zabývá přírodovědnou gramotností, učebními úlohami a Biologickou olympiádou. Následující části diplomové práce popisují metodologii, kterou byly získány data od 113 studentů a účastníků krajského kola Biologické olympiády a přehled dosažených výsledků, které jsou graficky znázorněny a slovně okomentovány. Závěrečná část v diskuzi obsahuje porovnání dosažených výsledků s jinými výzkumy a závěr, kde shrnujeme výhody využití úloh z Biologické olympiády jako učebních úloh ve výuce.
|
|
|
Postavení chemického pokusu v době ICT - hliník a jeho sloučeniny
Sloup, Radovan ; Čipera, Jan (vedoucí práce) ; Havlíček, David (oponent) ; Šmejkal, Petr (oponent)
Cílem práce je popsat pozici reálného pokusu ve výuce chemie na počátku 21. století a přispět k řešení dohadů, zda je nebo není tento didaktický prostředek v současných školách takovou vzácností, jak se někdy uvádí. Východiskem práce je rozsáhlá rešerše literatury týkající se přírodovědné gramotnosti, která je podmínkou nejen správné interpretace pokusu, ale i jeho vhodného využití ve výuce. Teoretická část práce sleduje také ukotvení chemického pokusu v kurikulárních dokumentech a jeho pozici ve výuce chemie v nedávné minulosti. Protože pokus je dynamická vizuálie, jsou v části práce vizuálie klasifikovány a je popsán jejich výskyt a funkce v současné informační společnosti, v učebnicích chemie, jako součást hypermediálních programů pro výuku chemie a ve výuce obecně. Hypermediálním programům je v této práci věnována pozornost jako materiálům pro výuku chemie, které se osvědčily především v e-learningu. Prostřednictvím dotazníkového šetření na ZŠ a SŠ v celé České republice byly zjišťovány nejen materiální, ale i personální možnosti vyučujících chemie a škol směrem k realizaci pokusu ve výuce. Získaná data jsou analyzována statistickými metodami a jsou vyvozena porovnání například v rámci krajů, typu školy a délky praxe vyučujících. Na několika základních pokusech s použitím hliníku jako...
|
|
|
Multikomponentní učební úlohy ve výuce chemie
Trčková, Kateřina ; Solárová, Marie (vedoucí práce) ; Čtrnáctová, Hana (oponent) ; Sirotek, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem disertační práce bylo na základě analýzy typů úloh v mezinárodních výzkumech vytvořit a ověřit vlastní multikomponentní úlohy interdisciplinárního charakteru. Nově vytvořené učební úlohy byly klasifikovány podle způsobu zadání, formy řešení, podle poznávací náročnosti a pestrosti učebních úloh. Stejné formáty testovaných úloh byly seřazeny do dvojic, byla ověřena jejich obtížnost, citlivost a úspěšnost. Multikomponentní učební úlohy byly zadávány verbálně nebo neverbálně (grafem, tabulkou, nebo obrázkem). V souborech úloh byly obsaženy úlohy uzavřené (uspořádací, přiřazovací, s výběrem odpovědí, dichotomické) a otevřené (se širokou i se stručnou odpovědí). Úspěšnost řešení jednotlivých úloh byla statisticky zpracována neparametrickým Wilcoxonovým testem, v závislosti na formátu, genderu a typu studia. Výzkumné šetření bylo doplněno sebereflektivním dotazníkem žáků a dotazníkem pro učitele o průběhu testování. Klíčová slova Multikomponentní učební úlohy, taxonomie učebních úloh, přírodovědná gramotnost, čtenářská gramotnost, sebereflektivní dotazník.
|
|
|
Přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v ČR v mezinárodním výzkumu PISA
Petrášek, Pavel ; Chvál, Martin (vedoucí práce) ; Mandíková, Dana (oponent)
Název práce: Přírodovědná gramotnost patnáctiletých žáků v ČR v mezinárodním výzkumu PISA Autor: Pavel Petrášek Katedra: Katedra didaktiky fyziky Vedoucí diplomové práce: PhDr. Martin Chvál, Ph.D., Katedra didaktiky fyziky Abstrakt: Diplomová práce je zaměřena na výsledky patnáctiletých žáků České republiky ve vybraných úlohách mezinárodního výzkumu PISA. Obsahuje stručné seznámení s metodologií výzkumu a jeho realizací v našich podmínkách. Práce poukazuje na vztahy mezi úspěšností žáků a jinými proměnnými zjišťovanými v doprovodném dotazníku, jako jsou například pohlaví, vzdělání rodičů, vztah k matematice nebo socioekonomické zázemí žákovy rodiny. Dále práce obsahuje porovnání důležitosti jednotlivých dotazníkových proměnných a srovnání výsledků z roku 2000 a 2003. Práce může sloužit jako námět pro hlubší zkoumání daných vztahů a jejich porovnání v delším časovém horizontu s využitím výsledků z dalších cyklů výzkumu. Přiloženo je také CD, které obsahuje elektronickou podobu práce. Klíčová slova: testy, mezinárodní výzkum, přírodovědná gramotnost
|
|
|
Možnosti využití školních pokusů k rozvoji přírodovědné gramotnosti a pregramotnosti v preprimárním a primárním vzdělávání
Vanišová, Barbora ; Rusek, Martin (vedoucí práce) ; Bílek, Martin (oponent)
Hlavní náplní této diplomové práce je zjistit, jak učitelé podle jejich mínění přistupují v primárním a preprimárním stupni vzdělávání k zařazování přírodovědných pokusů do výuky, jaké jsou na zařazování pokusů do výuky ve školách podmínky a jak na pokusy reagují žáci. V teoretické části se v práci zabývám analýzou informací týkajících se přírodovědných pokusů a jejich zařazením v kurikulárním rámci. V empirické části práce obsahuje postupy získávání dat pomocí rozhovorů s učiteli a dotazníkového hodnocení samotných pokusů žáky a jejich vyhodnocení. KLÍČOVÁ SLOVA: Přírodovědná gramotnost, přírodovědná pregramotnost, školní experiment
|
|
|
Badatelské dovednosti žáků na 2. stupni základní školy
Nejedlý, Adam ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Vědecké myšlení je podstatnou dovedností pro plnohodnotné uplatnění ve společnosti spojené se zodpovědným rozhodováním člověka. K jeho komplexnosti přispívá i rozvoj badatelských dovedností a znalostí. Pro možnost jejich systematického rozvíjení je potřeba mapovat současný stav u žáků na základních školách. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou badatelské dovednosti těchto žáků v oblasti správně formulovat výzkumnou otázku na základě charakterizovaného problému a po řešení formulovat odpověď na stanovenou výzkumnou otázku. K tomuto účelu byly využity čtyři badatelsky orientované úlohy, které řešilo 58 žáků ze sedmého ročníku základní školy. Bylo zjištěno, že více než polovina žáků není schopna správně formulovat výzkumnou otázku a více než jedna třetina žáků nedokáže formulovat správně odpověď na stanovenou výzkumnou otázku.
|
host ::
RSS.